„Ohřejte si vodu ze slunce zdarma" zní dobře. V praxi je posílání přebytků do bojleru jen jedna z možností — a ne vždy ta nejlepší. Záleží na tom, co dalšího v domě máte.
Proč se přebytky vůbec řeší
Energie, kterou vyrobíte a hned nespotřebujete, jde do sítě. Výkupní cena je ale výrazně nižší než cena, za kterou elektřinu nakupujete. Každá kilowatthodina, kterou spotřebujete doma místo prodeje, má proto několikanásobně vyšší hodnotu.
Otázka tedy nezní „jestli přebytky využít", ale „kam je poslat jako první".
Tři cesty a jejich pořadí
| Kam | Kdy má přednost | Omezení |
|---|---|---|
| Ohřev vody (TUV) | dům bez baterie a bez elektromobilu | bojler se naplní a dál nebere |
| Baterie | když má dům večerní spotřebu | vyšší investice |
| Wallbox | když je auto přes den doma | závisí na přítomnosti vozu |
Kdy TUV dává největší smysl
Ohřev vody je nejlevnější způsob, jak přebytky využít — nepotřebujete žádnou další investici kromě řízení. Je proto ideální volbou tam, kde zatím nemáte baterii a chcete rychlé zlepšení samospotřeby.
Má ale strop: bojler se ohřeje a další energii už nepřijme. U větší elektrárny se limit vyčerpá během poledne a zbytek dne přebytky opět odcházejí do sítě.
Kde se dělá chyba
- Ohřev na maximum bez ohledu na potřebu — voda se přehřeje ráno a večer stejně vystydne. Řízení má počítat s tím, kdy se teplá voda skutečně spotřebovává.
- Souběh s tepelným čerpadlem — když TUV ohřívá elektrická spirála a zároveň by mohlo čerpadlo, je to plýtvání. Čerpadlo dodá stejné teplo za třetinu energie.
- Řízení bez priorit — bez jasného pořadí (baterie → TUV → wallbox → síť) se zdroje perou o stejnou energii.
Jak to řešíme
Priority nastavujeme podle toho, co v domě je. Systém rozhoduje průběžně: nejdřív pokryje okamžitou spotřebu, pak nabíjí baterii, přebytek posílá do ohřevu vody nebo auta a teprve zbytek do sítě. Když je vody dost a baterie plná, energie jde tam, kde má nejvyšší hodnotu.
Právě tohle je rozdíl mezi „mít fotovoltaiku" a „mít z ní užitek".